Když se vrátíme v čase o trochu zpět, zjistíme, že to u nás kratom v minulosti neměl zrovna lehké. Jistě, dovážel a dováží se k nám už docela dlouho, ale to neznamená, že tu s ním nebyly komplikace, že bylo všechno snadné a prosté. Opak je pravdou. I když se v exotických končinách vědělo už před hodně dlouhou řadou let o tom, že jde o rostlinný materiál, který účinkuje na nás lidi jako droga, u nás se tento jako droga prodávat nesměl. A za to, že si ho někteří z našinců mohli kupovat, vděčili tito jenom obchodníkům, kteří byli ochotni tuto sušenou a drcenou exotickou rostlinu prodávat s alibistickým oficiálním zdůvodněním, že jde o sběratelský artikl, o něco, co naši lidé potřebují do svých etnografických a botanických sbírek.
Taková byla prostě doba. Kratom nebyl ani výslovně zakázaný, ani zcela legální. Nikdo z mocných se pod jeho legalizaci nechtěl podepsat, aby nebyl označen za šiřitele drog, ale zákaz tu také neměl moc podporu, protože se vědělo, že by si zájemci stejně našli cestičku, jak se ke kratomu dostat.
A pak kratom i u nás legalizovali. Takže si ho dnes mohou plnoletí lidé kupovat docela běžně u obchodníků s licencí od ministerstva zdravotnictví, aby ho užívali klidně i jako drogu. Což byl možná dobrý krok, protože si uživatelé aspoň nemusí zjišťovat z pochybných zdrojů, jak takovou drogu bezpečně užívat, je tu menší prostor pro nejrůznější šizení a podvody a větší naděje, že se k této droze aspoň nedostanou mladiství.
A tak dnes kratom znají nebo mohou znát lidé po celé naší republice, České Budějovice nevyjímaje. A všude se ví, že je sice využitelný i v nějakých těch botanických sbírkách, ale především je to droga z exotické rostliny. Kterou se mohou zklidňovat nebo povzbuzovat i našinci. Pokud samozřejmě chtějí takovouto drogu vyzkoušet. Do čehož je nikdo nenutí, ale ani se jim to už nezakazuje.
