Pro běžného řidiče nejspíš nebude žádným překvapením, že se velká část dopravních nehod odehrává na křižovatkách. Jsou to místa, kde se kříží dvě nebo více cest, a kde tedy dochází nejčastěji ke střetu s protijedoucími auty. Jistě, existují pravidla, která tyto situace upravují a jasně říkají, který z řidičů má přednost. Realita je ovšem taková, že ani tato nepomáhají.
Přitom je však faktem, že některé z nich jsou nebezpečnější, než jiné. Navzdory běžnému přesvědčení jich totiž existuje více druhů, a je jasné, že každý z nich je jinak rizikový. Můžeme se tedy podívat, které z nich jsou nejbezpečnější a naopak.
Statistiky říkají, že zdaleka nejhorší jsou klasické křižovatky, neupravené dopravními značkami. Na nich se odehrává zdaleka největší počet dopravních nehod, neboť řidič si sám musí uvědomit, kdy má přednost a kdy nikoliv. A to může být problém, zvláště u začátečníků. Nelze se tedy divit, že právě zde dochází k nejčastějším nehodám.
O moc lépe na tom nejsou ani ty, kde je značkou dána hlavní a vedlejší silnice. Tady totiž bývá často ten problém, že lidé tyto značky příliš nerespektují, případně si myslí, že stihnou odbočit, než přijede protijedoucí auto. Potíže také způsobují řidiči, kteří v křižovatkách nedávají blinkr, a uvedou tak protijedoucího řidiče v omyl.
Podstatně bezpečnější jsou ty řízené semaforem či policistou. K těm máme přeci jen poněkud větší respekt, navíc zde máme jasně dáno, kdy máme jet a kdy zastavit. Nemusíme se tedy rozmýšlet, kdo má vlastně přednost. Ještě lepší jsou kruhové objezdy. Ty navíc také zajišťují plynulost dopravy, zvláště v některých, značně frekventovaných místech. Ani tady nemusíme přemýšlet, kdo jede první, stačí si jen počkat, než bude pro nás místo.
V neposlední řadě jsou tu pak mimoúrovňové křižovatky. Ty jsou zdaleka nejbezpečnější, ovšem zároveň také nejnáročnější na místo. To je ostatně také důvod, proč se příliš nestaví.